Obsah
Pohoří Králický Sněžník
Králický Sněžník je rozlohou sice nejmenším, ale nadmořskou výškou 1424 m u nás třetím nejvyšším a střední nadmořskou výškou 931 m vůbec nejvyšším pohořím v České republice. Bývá také nazýváno „střechou Evropy“, neboť zde pramení tři řeky, jejichž vody odtékají do tří moří - do Severního, Baltského a Černého. Na úbočí Sněžníku ve výšce 1380 m n. m. pramení nejdelší moravská řeka Morava.
Geomorfologie
Území je zajímavé i po stránce geomorfologické. Králický Sněžník je kerné pohoří vzniklé tektonickými zdvihy v mladších třetihorách. Je tvořeno přeměněnými horninami (rulami a svory), v menší míře se zde vyskytují krystalické vápence a dolomity, amfibolity, amfibolické břidlice, kvarcity a kvarcitické břidlice. Ve čtvrtohorách bylo území modelováno ledovcem, vznikl charakteristický amfiteátr řeky Moravy, mrazové sruby, kamenná moře a jiné periglaciální jevy. V krystalických vápencích a dolomitech v údolí horního toku Moravy vznikl pozoruhodný kras s jeskyněmi, ponory a vyvěračkami. Zajímavé jsou např. Tvarožné díry nebo Patzeltova jeskyně – obě nepřístupné.
Hydrologie
Vodopisně je Králický Sněžník pozoruhodnou lokalitou, pro kterou také bývá nazýván „střechou Evropy“. Pramení zde tři řeky, jejichž vody odtékají do tří moří. Lipkovský potok s vodami Tiché Orlice a později Labe do Severního moře, Kladská Nisa do Baltského moře a Morava do Černého moře. Nejdelší moravská řeka Morava zde pramení ve výšce 1380 m n. m.
Flóra
Mnohé rostlinné druhy v tomto pohoří dosahují západní hranice svého výskytu, a to jak celosvětového, tak českého.
Zcela izolovaně zde roste celá řada významných horských druhů, které se v sudetské oblasti vyskytují už jen v Krkonoších a v Hrubém Jeseníku.
Květena Králického Sněžníku má do jisté míry výjimečné postavení, neboť mnohé rostlinné druhy v tomto pohoří dosahují západní hranice svého výskytu, a to jak celosvětového (ovsíř dvouřízný, šabřina pochvatá), tak českého (krtičník Scopolův), případně sudetského (zvonek vousatý, hořec tečkovaný, lipnice alpská). Zcela izolovaně zde roste celá řada významných horských druhů, které se v sudetské oblasti vyskytují už jen v Krkonoších a v Hrubém Jeseníku (např. violka žlutá sudetská, hvozdík pyšný ozdobný, stračka vysoká prostřední, prasetník jednoúborný, havez česnáčková, meruzalka skalní, sítina trojklanná atd.). Ze vzácnějších druhů hub zde byl nalezen květnatec Archerův a holubinka Quéletova.
Fauna
V rezervaci žije i řada chráněných druhů živočichů. Myšivka horská je jediným zástupcem čeledi tarbíkovitých z řádu hlodavců na našem území. Představuje pozůstatek tundrové fauny z doby ledové. Jde bezesporu o nejvzácnějšího savce naší republiky. Dalším velmi vzácným savcem je rejsek horský severní, který je vývojově nejstarším savcem v Evropě. Ve stejné formě žil na našem území již v třetihorách. Mimo Králického Sněžníku žije ještě v Alpách, Krkonoších a Tatrách. Vývojově se jedná o nejstaršího savce v Evropě.
Z dalších chráněných druhů živočichů žijí v rezervaci např. jeřábek lesní, linduška horská nebo sýc rousný..
NPR Králický Sněžník
Národní přírodní rezervace Králický Sněžník byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 1694,67 ha. Leží v centrální a vrcholové části stejnojmenného pohoří v nadmořské výšce 820 až 1424 m. K zamezení rušivých vlivů z okolí bylo pro rezervaci vymezeno ochranné pásmo o rozloze 1371,24 ha. Posláním rezervace je ochrana přirozených a přírodě blízkých společenstev vázaných na geologický podklad a reliéf horského masívu Králického Sněžníku. Jsou zde zastoupena subalpínská společenstva vrcholových holí, v hřebenových polohách pod horní hranicí lesa se zachovaly fragmenty původních lesních porostů s místním ekotypem smrku a vrchovištní rašeliniště.
Internetové stránky pohoří Králického Sněžníku najdete na adrese http://www.sneznik.cz.
Soška slona na Králickém Sněžníku
Králický Sněžník nebyl v minulosti jen centrem turistiky a lyžování, ale i místem společenského a kulturního života. Řadu let se zde scházeli mladí němečtí umělci patřící k pražské skupině „Prager Secession“, která usilovala o kulturní sblížení Čechů a Němců v tehdejším Československu. Její vůdčí osobností byl šumperský rodák, malíř a scénograf Kurt Halleger. Spolek, který vznikl v roce 1922, se zpočátku scházel na Ještědu, ale již v polovině 20. let si zvolil Lichtenštejnovu chatu na Králickém Sněžníku (zbořenou v r. 1971) za místo svých schůzek a také se významně podílel na její originální výzdobě. Měl svoji oblíbenou píseň „V ještědském údolí kvete šeřík“, podle které si dal název „Jescher“ a za symbol zvolil šeřík. Členům spolku se však později nelíbilo, že svůj název spojují s Ještědem, když jezdí na Králický Sněžník. Jednou si všimli, že sloní kýchnutí zní jako „ješ“. A tak sice jméno spolku ponechali, ale odvodili je od kýchání slona, kterého přijali za svůj symbol a navzájem se potom zdravili pozdravem „ješ“.
U příležitosti 10. výročí založení spolku v roce 1932 nainstalovali mladí umělci nedaleko od chaty sochu slona, kterou podle návrhu další členky skupiny, manželky Kurta Hallegera sochařky Amei, zhotovila kamenická firma Förster ze Zlatých Hor. Jiné výklady, které o této soše stále ještě mezi veřejností kolují, jsou mylné.
Žulová plastika slona na kamenném pylonu je dnes nepsaným symbolem Králického Sněžníku.
Vyhlídková věž císaře Viléma I.
Pro rozvoj turistiky v oblasti Králického Sněžníku v první polovině 19. století mnohé vykonala majitelka panství Bílá Voda – nizozemská princezna Marianna Oranžská. Oblíbila si tuto nejvyšší horu na svém panství a v celém Kladsku. Se svým otcem – králem
Vilémem Nizozemským vystoupila v roce 1840 na vrchol a poté dala postavit na Králickém Sněžníku obelisk s informacemi pro odvážné návštěvníky hor.
V roce 1881 vznikl Kladský horský spolek, pro nějž se výstavba rozhledny na Králickém Sněžníku stala prioritním cílem. V roce 1899 došlo ke slavnostnímu otevření, na němž se prý sešlo přes 2000 lidí. K větší, 33 m vysoké věži, přiléhala ještě 17 m vysoká, tzv. schodišťová věž. Věž byla v provozu pouze v létě, vystupovalo na ni průměrně 5000 návštěvníků ročně. Stav rozhledny se v důsledku drsného počasí a špatné údržby neustále zhoršoval, později byl vstup na věž zakázán. Utajený odstřel proběhl v roce 1973.
Přesná kopie rozhledny se staví na kopci Větrov pod Paprskem a nese název Dalimilova rozhledna. Otevřena by měla být 9. července 2021 u příležitosti 122. výročí postavení staré rozhledny. Sledujte www.dalimilovarozhledna.cz.
V současné době probíhá na polské straně výstavba nové rozhledny. Stavba by měla být hotová v září roku 2021.
Lichtenštejnova chata
Po otevření rozhledny na Sněžníku se dostala do popředí myšlenka vybudovat zde horskou chatu. V roce 1912 byla otevřena Lichtenštejnova chata – velká dřevěná stavba s kachlovými kamny v pokojích. Pro špatný technický stav byla v roce 1971 zbořena.
