Obsah
Vyhlídka z radniční věže
Od června 2014 je otevřena krásná vyhlídka pod Králickým Sněžníkem, která vznikla rekonstrukcí radniční věže. Obdivovat můžete náměstí, kostel sv. Anny, faru a hřeben Králického Sněžníku.
Pro veřejnost je vyhlídka otevřena dle otevírací doby Turistického informačního centra, tj.:
Leden - březen: Po - So 8:00 – 12:00 a 12.30 - 17:00 hod.
Duben – květen: Po - Pá: 8:00 – 12:00 a 12.30 - 16.30 hod., So: 8:00 – 12:00 hod.
Červen – září: Po - So: 8:00 -12:00 a 12.30 - 17:00 h, Ne: 8:00-12.00 hod.
Říjen – prosinec: Po - Pá: 8:00 – 12:00 a 12.30 - 16.30 hod., So: 8:00 – 12:00 hod.
Vstupné je 25,- Kč/osobu (děti do 6 let zdarma) + 100,- Kč činí vratná záloha za čipovou kartu. Sleva na seniorpas je 50 %. Vstupenky zakoupíte v Turistickém informačním centru. Jednorázový vstup max. pro 6 osob! Užijte si krásné výhledy se zapůjčeným dalekohledem!
Z historie radniční věže
Radnice je pozdně renesanční budova s věží postavená v letech 1618-19 Adamem Hanckem za přispění Antonia da 
Thomy. Bylo to v období, kdy Staré Město patřilo rodu Jana Petřvaldského z Petřvaldu a Řečic. Jeho erb s pávem uvidíme při pohledu na radniční věž od kašny s Neptunem (jižní průčelí).
Staré Město vzniklo na historické stezce vedoucí Kladským průsmykem do Slezska. Pomezní město bez hradeb vyžadovalo nutnou ostrahu, účel věže s ochozem byl tedy jednoznačně strážní. V historických materiálech však nebyla nalezena jediná zmínka o věžním hlásném či věžníkovi.
Za pravděpodobný útulek věžních strážců lze považovat podkrovní prostory druhého patra radnice, případně jen jejich část.
Městská radniční věž vystupuje z jižního průčelí radnice z poloviny své hmoty a je vysoká 35 metrů. Šestipodlažní věž se dělí na dolní čtyřhrannou část a horní šestihrannou. Ve valeně klenutém přízemí s výsečemi je umístěna kancelář Městského úřadu.
První i druhé patro věže jsou přístupné vnitřním radničním schodištěm, kterým se dostaneme až do půdního prostoru, odkud začíná vlastní věžní schodiště.
Třetí patro radniční věže, již osmihranné, má účel hodinového patra. Je zde umístěna hodinová skříň. Vlastní chod hodin je již elektrický.
Páté, hlásné patro obsahuje nevelikou vnitřní místnost, jež nenaznačuje, že by bývala obývanou věžní světničkou.
Krytý okružní ochoz má poměrně úzký průchod. Venkovní osmihranný obvod podlaží je tvořen osmi arkádovitými otvory. Na hlavních stranách věže se nachází čtveřice kulatých ciferníků. Čtyři rohové strany vyplňují zasklená okna.
Střecha má podobu dvojité cibulovité báně s lucernami a špicí.
Použitá literatura: Zdeněk Fišera, Encyklopedie městských věží v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Na jižním průčelí radniční věže vidíme také znak Starého Města.
Je na něm zobrazen horník s kladivem v napřažené ruce, stojící proti vztyčenému medvědovi.
Legenda vypráví, že markrabě moravský, pozdější císař Karel IV., se při návštěvě Starého Města r. 1336 vydal na lov. Byl napaden medvědem, ale statečný zdejší horník ho zachránil. Jako dík za tuto záchranu povýšil městečko na svobodné horní město a dal mu do znaku právě horníka a medvěda.
Na západní straně radnice býval umístěn až do poloviny 50. let 20. století veliký dřevěný kříž.
Pověst, která se k němu váže:
Někdy v té době, snad několik let před tím, se skupina rozjařilých mladíků pozdě večer vyhrnula z místní hospody na náměstí. Pokřikovali chvíli na silnici u radnice, domů se jim ještě nechtělo. V opilé rozmařilosti dostali nápad pomstít se nějak Ukřižovanému, který je z výše velkého dřevěného kříže na zdi radnice pozoroval a jako by jim domlouval. Ten, kdo to měl domů nejblíže, zaběhl pro pilu a žebřík. Vylezl na něj a za stálého povzbuzování svých kamarádů se jal řezat. Sotva se však pila zařízla do dolní části kříže a udělala několik zřetelných stop na dřevě, žebřík se zakymácel a odvážný chlapík s křikem padl na zem. Rázem bylo po legraci, veselí a smíchu fandících kamarádů. Jeden z nich nyní ležel na zemi bez vlády a v bezvědomí. Z toho se sice po chvíli probral, ale na nohy se již nepostavil. Občané Starého Města ho již potom jinak než na vozíčku nikdy nespatřili.
Vyhlídka byla spolufinancována z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacensis.
