Turistické atrakce

Staroměstsko jako region pro letní turistiku

Králický Sněžník

Staroměstsko jako region pro zimní sporty

Pohraniční opevnění

Muzeum

Typy na cyklovýlety

Tipy  na  výlety  a   zajímavosti - Staroměstsko – Šumpersko – Jesenicko… 

Kam na výlet...

Vojenská muzea v areálu bývalých kasáren

Kam na výlet...

 

ať je léto nebo zima, na vleku je vždycky prima!

Letní aktivity ve ski areálu v Hynčicích pod Sušinou, cca 5 km od Starého Města.

Lyžařské tratě jsou upraveny pro letní formy sjezdových sportů. Půjčí vám zde horská kola, travní lyže, travní boardy, koloběžky, můžete hrát petanque, skákat na trampolíně, občerstvit se, ubytovat se, vyrazit do okolí na pěší nebo cyklovýlet, nasbírat houby, borůvky či zakoupit kvalitní med. Objevte klid a pohodu v chatové oblasti Hynčice, kde trvale žije pouze 9 obyvatel. Tradiční akce: velikonoční veselice, letní závody v jízdě na koloběžkách, maškarní karnevaly, diskotéky pod širým nebem, pochod k pramenu Moravy, v zimě závody ve ski crossu. Tel.: 734 676 327, 603 150 184, www.skikralicak.cz

 

proč jsou tady bunkry?

Staroměstská pevnostní oblast, 7,5 km okruh v okolí Starého Města.

Linie objektů těžkého a lehkého opevnění byla vybudována v l. 1935-38 na obranu naší vlasti. Dnes jsou v nich převážně muzejní expozice, kde vás průvodci rádi seznámí s jejich pohnutou historií. Část SPO spojuje naučná stezka, značená červenobíle. Vydejte se po ní buď od vlakového nádraží nebo z náměstí. Tel.: 607 889 747, www.opevneni-stm.cz

 

v koňském sedle I.

Jezdecké areály, přímo ve Starém Městě.

Místní jezdecké kluby nabízejí turistické vyjížďky na koních s vodičem nebo bez, jezdecký výcvik, popřípadě také brigádu u koní. Ing. Zdeněk Panský (zdenek.pansky@cmail.cz, 731 024 341), Lenka Panská (lenulkapiskotka@centrum.cz, 734 470 466).

 

v koňském sedle II.

Jezdecké areály, v Kunčicích – cca 5 km od SM

Vyjížďky na koních do přírody, chov a výcvik koní, dětské tábory…

www.ranckuncice.webnode.cz, kvetidlo@centrum.cz, 608 755 432

 

ve zdravém těle zdravý duch

Multifunkční hřiště, ul. Sportovní,  Starého Města.  

Zahrajte si minigolf, vybíjenou, košíkovou, volejbal, tenis. Žízeň uhaste ve stánku přímo na hřišti. Krásné posezení, dětské hřiště!!!

Otevřeno: duben-říjen, www.staremesto.info.

 

zvířátka a starodávné hračky

Veterán Muzeum a ZOO park v Rapotíně u Šumperka, cca 35 km od Starého Města.

Ve veterán muzeu spatříte kuriozity všeho druhu – figuríny, hračky, kočárky, kamna, hodiny, kola, motocykly, auta, zemědělskou, požární či vojenskou techniku…V zoo parku se prohánějí domácí i exotická zvířátka - opice, pštrosi, africké kozy, drůbež, srnky atd. Součástí je také dětský zábavní koutek s venkovním posezením a ohništěm.

Letní sezona: (1.4.-31.10.) – 9.00-19.00 hod, zimní sezona (1.11.-31.3.) –9.00-17.00 hod. Otevřeno denně po celý rok včetně svátků!!!

tel.: 583 216 197, 603 870 921,http://zemedelskyskanzen.svet-stranek.cz

 

za tajemstvím výroby papíru

Ruční papírna a muzeum papíru ve Velkých Losinách, cca 40 km od Starého Města.

Jedna z nejstarších dosud pracujících evropských manufaktur na výrobu papíru se poprvé připomíná již v r. 1596. Při prohlídce uvidíte tradiční výrobu papíru v přímém přenosu a můžete si zakoupit zajímavé dárečky z ručního papíru. Máte-li dostatek času, zavítejte do zdejšího renesančního zámku nebo do lázní, v jejichž areálu jsou termální bazény. Tradiční akce: květnové zahájení lázeňské sezóny, červnové Svatojanské slavnosti, během prázdnin Losinské kulturní léto – divadlo, koncerty, Vánoce v papírně. Papírna, tel.: 583 248 433, www.rucnipapirna.cz, zámek, tel.: 583 248 380, www.losiny-zamek.cz, lázně, tel.: 583 394 111, www.lazne-losiny.cz

 

přírodověda v praxi

Lovecko-lesnické muzeum na zámku v Úsově, cca 55 km od Starého Města. Vzniklo jako soukromé zařízení Jana II. z Lichtenštejna. Jeleni, lev, hlavy antilop, gazel, zeber, naši ptáci a savci – husy, bažanti, dravci, liška, vlk, jezevec, srnec, divočák, kamzík a spousta dalších zvířátek také z říše hmyzu… Expozici loveckých trofejí naší i cizokrajné zvěře, zoologických preparátů a zbraní doplňují ukázky lidské práce související s lesnictvím. Máte rádi müsli tyčinky FIT? Tyto se vyrábí v nedaleké Klopině. Zámek, tel.: 583 435 111. www.usov-muzeum.cz.

 

na skokanském můstku s alešem valentou

Acrobat Park ve Štítech, cca 40 km od Starého Města.

Z bývalého koupaliště je největší letní skokanský areál v Evropě. Olympijský vítěz Aleš Valenta zde vybudoval sportovní zázemí pro lyžařské akrobaty. V areálu je také možnost ubytování, občerstvení, půjčení sportovních potřeb či surfování na internetu. Poblíž Štítů stojí rozhledna Lázek. Tradiční akce: červnový cyklozávod Rampušák, letní závod svět. poháru v akrobat. Lyžování. Acrobat Park, tel.: 737 189 351, www.acrobatpark.com.

 

jednoduchá autoškola

Horské minikáry na Ramzové, cca 15 km od Starého Města směrem na Jeseník.

350 m dlouhý pozemní výtah vás vyveze na kopec, a potom už můžete svištět dolů po 850 m dlouhé dráze. Poblíž chaty Kaťuša stojí altánek s vyznačeným evropským rozvodím. Víte, že železniční stanice Ramzová je nejvýše položená rychlíková stanice v ČR? Nasedněte na sedačkovou lanovku a vyjeďte až na Šerák!

Tradiční akce: letní závod horských minikár, u hotelu Neubauer dubnové Pálení čarodějnic a říjnová Drakiáda, minikáry, tel.: 603 482 433, www.haltmar.cz,  lanovka, tel.: 583 230 077, www.bonera.cz.

 

lesní bar, aneb když přepadne žízeň v lese…

Lesní bar, Horní Lipová ( 3 km od vlakového nádraží)

Unikátní, velmi oblíbený a hojně navštěvovaný samoobslužný lesní bar,  který se nachází nedaleko obce Horní Lipová. Udělejte si výlet přímo vlakem s nádherným výhledem na větrné elektrárny, Ramzovou. Z vlakového nádraží vede přímo značená stezka k lesnímu baru. Obslužte se čím je libo (vychlazené nápoje alko / nealko z lesního potůčku, opečte si buřty,…) Atmosféra a prostředí nejde popsat – musíte vyzkoušet!!! www.lesnibar.cz

 

motorky našich dědečků

Muzeum veteránů v České Vsi, cca 30 km od Starého Města.

Sběratel historických motocyklů, pan Jiří Hauerland inicioval v r. 1998 vznik nového Automotoveterán klubu. Podařilo se vytvořit ojedinělou expozici především historických motocyklů.  Vypravte se  odtud na rozhlednu Zlatý Chlum, nebo do Priessnitzových lázní v Jeseníku.

Tradiční akce: květnový Českoveský okruh, srpnový Priessnitzův okruh, zářijový Kolštejnský okruh v Branné. Tel.: 584 428 218, www.veteranklub.cz.

 

kde voda teče do kopce

Zlatorudné mlýny nedaleko města Zlaté Hory na Jesenicku, cca 50 km od Starého Města. 

Středověký hornický skanzen, v němž vám průvodce ukáže rudný mlýn, stoupu k drcení rudy, násypník do mlýna…Prohlédněte si  ve Zl.H. muzeum (historie regionu, hornictví, mučírna z dob čaroděj. procesů), věhlasné poutní místo Panna Maria Pomocná (Mariahilf), rozhlednu Biskupská kupa. Nedaleko je osada Rejvíz, odkud vás naučná stezka dovede k Mechovému jezírku. Tato oblast tvoří jedno z největších přírodních rašelinišť v ČR. Tradiční akce: květnové Odemykání Mechového jezírka na Rejvízu, červencové Zlaté dny ve Zl.Horách, srpnové Mistroství ČR a SR v rýžování zlata. Mlýny, tel.: 776 897 483, muzeum, tel.: 584 425 329, poutní místo, tel.: 584 425 916, rozhledna, tel.: 603 342 011, www.zlatehory.cz.

 

Přejeme Vám krásný pobyt!

 

Kam na výlet se svou láskou?

 

společně na střechu evropy – cca 12 km od SM

   Vydejte se na 1423 m vysoký Králický Sněžník - hlavní evropské rozvodí a střechu Evropy!Do Stříbrnic lze dojet autem, dále po žluté k chatě         Návrší, která vznikla v r. 1928 přestavbou salaší. Z Návrší stoupá pěkná cesta 6 km do kopce, v závěru půjdete lesem po kamenité stezce. Když se před vámi otevře obzor, vydejte se vpravo, k soše slona a ke zbytkům kdysi slavné Lichtenštejnovy chaty. Odtud k nedalekému prameni Moravy a ještě kousek výš, až na samotný vrchol. Ocitnete se na rozlehlé pláni, za jasného počasí se vám naskytnou překrásné výhledy, které kazí snad jen ta hromada kamení. Ještě v roce 1973 to byla rozhledna…

Tradiční akce: zářijový Pochod k prameni Moravy

 

pohodové léto v lyžařském areálu – v Hynčicích pod Sušinou, cca 5 km od SM

   Lyžařské tratě jsou upraveny pro letní formy sjezdových sportů. Půjčí vám zde horská kola, travní lyže, travní boardy, koloběžky, můžete hrát petanque, skákat na trampolíně, občerstvit se, ubytovat se, vyrazit do okolí na pěší nebo cyklovýlet, nasbírat houby, borůvky či zakoupit kvalitní med. Objevte klid a pohodu v chatové oblasti Hynčice, kde trvale žije 10 obyvatel.

Tradiční akce: letní závody v jízdě na koloběžkách, výtvarné dílny, maškarní karnevaly, diskotéky pod širým nebem, v zimě závody ve ski crossu

 

aktivní odpočinek v koňském sedle nebo na antuce – přímo ve SM

   Místní jezdecké kluby nabízejí turistické vyjížďky na koních s vodičem nebo bez, jezdecký výcvik, popřípadě také brigádu. Tenisové kurty na okraji města jsou k dispozici všem zájemcům o bílý sport, můžete si je pronajmout a půjčit si sportovní potřeby.

Tradiční akce: tenisové turnaje – Memoriál Františka Huti, O Pohár starosty SM

 

krásné rozhledy od bunkrů – v blízkém okolí SM

   Staroměstskou pevnostní oblast tvoří objekty těžkého a lehkého opevnění, vybudované v l. 1935 – 1938. Dnes jsou v nich převážně muzejní expozice, kde vás průvodci rádi seznámí s jejich pohnutou historií. K malému „řopíku“ se dostanete, půjdete-li po modré značce ze SM směrem na Stříbrnice, minete jezdecký areál a stoupáte dál po polní cestě. Stojí u něj veliká třešeň. Jiný objekt se jmenuje „Lesík“. Z náměstí ve SM sledujte červenobílé psaníčko a po cca 2 km budete na místě. Sedněte si do trávy a kochejte se nádhernými výhledy na okolní přírodu. 

 

kouzlo Paprsku – cca 10 km od SM

   Turistická chata Paprsek byla postavena v  r. 1932 v nadm. výšce 1022 m, na rozhraní Hrubého Jeseníku, Králického Sněžníku a Rychlebských hor. Dříve nesla pojmenování „Slezský dům“ a „U Ráje“. Vypravte se sem pěšky po zelené značce ze SM, nebo autem přes Kunčice. Dnes nabízí chata komfortní zázemí zejména pro letní a zimní rekreaci, ve ski areálu Snowpark Paprsek-Olšanka je např. 1 km dlouhý lyžařský vlek.

Tradiční akce: lednový závod na běžkách Patnáctka okolo Paprsku

 

cyklookruh staroměstskem

   Šlápněte do pedálů! Máme pro vás tip na cca 20km okruh Staroměstskem - pojedete z kopečka do kopečka krásnou horskou přírodou, po cestě potkáte pár hospůdek a možná nějakou tu srnku…Ze SM dojedete po silnici do Stříbrnic (ti akční mohou samozřejmě přes kopec), stoupáte vesničkou a stále po asfaltce až k chatě Návrší. Odtud dál po vrstevnici směrem Hynčice pod Sušinou. Budete pozvolna klesat, dostanete se až k hynčickým vlekům. U rozcestníku „Pevnůstky pod Štvanicí“ se dejte doprava k Hospůdce u vleku. Když sjedete Hynčicemi dolů téměř na konec/začátek, u křížku odbočíte vlevo. Klikatící se cesta vás dovede až do Starého Města, které za chvíli uvidíte pod sebou.

Tradiční akce: červnový cyklozávod Gutwinského mezinárodní cyklistické klání

 

Relaxace v priessnitzových léčebných lázních

v Jeseníku, cca 30 km od SM

   Slyšeli jste už o „vodním lékaři“ V. Priessnitzovi? Ten zde v r. 1822 vybudoval první vodoléčebný ústav na světě a začal tak využívat zdejší jedinečné geografické podmínky. Dnes se tu léčí choroby duševní, ženské, kožní, dýchacího ústrojí atd. Naberte nové síly v rehabilitačním bazénu, v solné jeskyni, v lázeňském parku, u pramenů nebo si vyberte z bohaté nabídky kulturních programů. V rodném domě V. Priessnitze je stálá expozice o jeho životě a díle. Projděte si město Jeseník nebo zavítejte do oblasti Zlatohorska.

Tradiční akce: květnové Zahájení lázeňské a turistické sezóny s účastí samotného V. Priessnitze.

 

romantické výpravy Z podzemí až k oblakům

 – jeskyně, rozhledny, lanovka, elektrárna, Jesenicko, Šumpersko, cca 30 km od SM

   Vybavte se teplejším oblečením a navštivte Jeskyně Na Pomezí poblíž Lipové. Okouzlí vás rozsáhlý komplex chodeb a dómů se zajímavou krápníkovou výzdobou. Nedaleko Písečné leží bezbariérové Jeskyně Na Špičáku s množstvím epigrafických záznamů na stěnách a unikátním srdcovitým tvarem chodeb. Všem, kteří rádi zdolávají vysoké a ještě vyšší vrcholy, doporučujeme návštěvu rozhleden Zlatý Chlum u Jeseníku nebo Háj u Šumperka. Pokud nechcete putovat po svých, zvolte sedačkovou lanovku z Ramzové na Šerák. Oblohu na dosah a Jeseníky jako na dlani budete mít u horní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně – největšího energetického vodního díla u nás. Zajímavá je rovněž prohlídka turbín v podzemí.

 

Bonus pro jedlíkY aneb láska prochází žaludkem…

   Ochutnejte Hanušovické pivo z pivovaru Holba. Patří k těm nejlepším a je k dostání minimálně ve všech zdejších hospůdkách.

Staroměstské máslové trubičky neboli kremrole mají neodolatelnou chuť, seženete je přímo v místní výrobně nebo v cukrárně a vyrábí se podle přísně tajného receptu.

Zdravé BIO potraviny nejrůznějších chutí, vůní, tvarů a barev zakoupíte v podnikové prodejně staroměstského Probia.

 

Bonus pro ty, co plánují svatbu…

   Chystáte se vstoupit do manželství a hledáte vhodné místo, kde byste si řekli své „ano“? Zde je několik tipů pro inspiraci, které využili mnozí před vámi: obřadní síň staroměstské radnice, kostel sv. Anny ve Starém Městě, prostranství u kašny s Neptunem ve Starém Městě, před chatou Paprsek, poblíž chaty Návrší ve stráni, zahrada u chaty ve Stříbrnicích…

 

 

 

Kde obdivovat církevní památky?

 

Kostel sv. Anny – ve SM. Eliška Petřvaldská zde nechala postavit nejprve dřevěnou faru a v l. 1617 – 1618 také dnešní kostel. Kříž na vrcholu věže pochází z železné huti z Rejhotic, je původní. Hodiny z roku 1907 se v minulosti musely denně ručně natahovat a zastavily se prý za 2.sv.války, kdy se z věže spouštěly zvony. Nové zvony má staroměstský kostel od 17. prosince 2000.

 

kříž na křižovatce – ulic Horní, Česká a Polní ve SM. Tak praví pověst: Sedlák s kosou na rameni tudy spěchal domů a zavadil koncem kosy o ruku sochy Ježíše. Zaklel, sebral ze země ruku a vztekle zahodil do křoví. Když na podzim ve stodole mlátil obilí a dával do stroje snopy, z mlátičky něco prudce vyletělo ven. Sedlák zakřičel bolestí a s těžce zraněnou rukou pod ramenem padl k zemi. Paži mu museli amputovat. V blízkosti mlátičky našli lidé uraženou Ježíšovu ruku z kříže, kterou sedlák kdysi zlostně zahodil.

 

kaplička na hřebeni – nad Stříbrnicemi, cca 6 km od SM. Před mnoha lety zabloudila v lese žena. Právě v místech, kde nyní stojí kaple, se jí podařilo znovu najít cestu. Z vděčnosti k P. Marii zde nechala postavit boží muka s jejím obrázkem. V r. 1887 obyvatelé Nového Rumburku vystavěli dnešní kapli. Ta časem stále víc chátrala, ale podařilo se ji opravit – v rámci Programu 2000 ji v l. 2003-2004 zrekonstruovaly Lesy ČR a v říjnu 2004 proběhlo slavnostní vysvěcení.

 

kaplička na květné – u tenisových kurtů ve SM. Před několika lety byla opravena a vysvěcena.

 

kaple nejsvětější trojice – v Chrasticích, cca 2 km od SM. Základní kámen byl položen v r. 1868. O 110 let později po letní bouřce našel kolemjdoucí mladík v příkopě stržený kříž, puklou věžní makovici a plechový tubus. Ten obsahoval např. kroniku kaple z r. 1884, další listiny a také mince. 

 

kaple sv. petra a pavla – v Hynčicích p. Suš., cca 5 km od SM. Stavěla se v l. 1866 – 1873. V r. 2005 byla dokončena její přestavba na hotel Pod zvonem. A tak kaplička už není svatostánkem, zvony zde však stále vyzvánějí…

 

kostel sv. jana křtitele – v Nové Senince, cca 5 km od SM. Raně barokní kostel, druhý nejstarší na Staroměstsku, pochází z r. 1689 a dříve byl jedním ze 4 zdejších farních kostelů. Je u něj také hřbitov. Dnes je kostel chráněnou kulturní památkou.

 

kaple bolestné panny marie – v Kunčicích, cca 2 km od SM. Nejstarší kaple na Staroměstsku stála už od r. 1677, dnešní podobu získala až v l. 1778 - 1779.

 

zvonička – v Kunčicích, cca 2 km od SM. Doklad rustikální architektury z r. 1779. Pojedete-li do Kunčic, uvidíte ji ve spodní části vesničky, napravo ve stráni.

 

ostel sv. linharta – ve Vysokých Žibřidovicích je barokní, pochází z l. 1714 – 1721.

 

kostel sv. Mikuláše– v Hanušovicích, cca 10 km od SM. Farní kostel sv. Mikuláše z r. 1656 se dvěma bočními kaplemi nahradil původní dřevěný kostel z doby předbělohorské. Jestliže v Hanušovicích za železničním přejezdem odbočíte vpravo a pojedete podél kolejí, dostanete se k malé kapličce, kde se také konají bohoslužby a v zimě se tu přitápí!

 

socha krista na olivetské hoře – nad Vys.Žibřidovicemi, cca km 8 od SM. Barokní pískovcové sousoší zde v r. 1780 nechal postavit K. Schubert, děd známého hudebního skladatele F. Schuberta. Po žluté značce se sem dostanete z Vysokých Žibřidovic, nebo z opačné strany, z vesničky Vysoká. Stojí u polní cesty pod velkým stromem a jsou odtud překrásné výhledy do okolí. Nedávno bylo restaurováno.

 

aple nejsvětější trojice – u Podlesí, cca 15 km od SM. Ke vzniku novogotického kostelíka v horském sedle pod vrcholem Jeřáb (1003 m n.m.) se váže zajímavá pověst. Houslista vracející se z pouti, si pod stromem zdříml a když procitl, spatřil medvěda. Utekl před ním na strom a hrou na housle přilákal hajného, který medvěda skolil. Houslista zde pak z vděčnosti nechal zavěsit obrázek Nejsvětější Trojice. Dnešní poutní kaple pochází z r. 1898.

 

kaplička u potůčníku – cca  14 km od SM. Nachází se u vesnice Potůčník, která leží 3 km od Hanušovic směrem na Jindřichov. Z Potůčníku se vydáme po žluté značce, půjdeme asi 1 km po asfaltce, pak údolím potoka. Kaplička sv. Anny s pramenem byla obnovena v r. 1991.

 

kostel sv. michala – v Branné, cca 9 km od SM. Při příjezdu ze Starého Města do Branné vás na první pohled upoutá dominantní kostel. Dříve tu stával dřevěný katolický kostelík s farou. Nynější kostel byl v r. 1694 zvětšen a přestavěn na renesanční. Sochy u hlavního oltáře jsou vyřezávané z jednoho kusu dřeva.

 

kostel sv. bartoloměje – v Zábřehu, cca 45 km od SM. První zprávy o této památce pochází z r. 1350. V r. 1752 jej kvůli špatnému stavu zbořili a postavili znovu podle stavitele Martinelliho. Je tu vzácný obraz „Poslední večeře“ a krásná vyřezávaná kazatelna. Ve věži kostela je zřízeno Farní muzeum.

 

klášterní kostel zvěstování panny marie – v Šumperku, cca 30 km od SM. Nejstarší šumperská památka z 13. století byla koncem 80. let 20. století totálně zdevastovaná, začala se opravovat v r. 1990 a znovu byla slavnostně otevřena v dubnu 2005. Kostel je součástí areálu Střední zdravotnické školy, konají se zde mše a koncerty, slavnostní předávání maturitních vysvědčení atd.

 

dřevěné kostelíky – na Šumpersku, cca 40 km. Kostelík sv. Martina v Žárové má dodnes původní renesanční podobu. Nechal jej postavit v r. 1611 Jan Jetřich ze Žerotína. Kostelík sv. Michala v Maršíkově stojí od r. 1609 na místě staršího svatostánku. V interiéru je mnoho maleb na stěnách. Z r. 1783 pochází barokní kaple sv. Jana Nepomuckého v Klepáčově. Kaple sv. Hedviky ve Vidlích byla postavena v r. 1920, uvidíte zde např. dřevěný lustr, hvězdicovité okno nebo dřevěné harmonium.

 

Poutní místo Pana maria pomocná – u Zlatých Hor, cca 50 km od SM. Psal se r. 1647, když Zlatohorští utíkali před švédskými vojsky do hor. Uprchlice Anna Tannheiserová zde po úpěnlivých prosbách k P. Marii porodila chlapce Martina. Jeho potomci zde zavěsili obraz Panny Marie, pak postavili dřevěnou kapli. Později byl vybudován kostel, v r. 1973 však srovnán se zemí, obnoven v r. 1995.

 

Poutní místo hora matky boží – u Králík, cca 25 km od SM. Z Králík se sem dostanete autem nebo pěšky 1,5 km dlouhou alejí. Barokní poutní kostel dal v l. 1696-1700 vybudovat biskup Tobiáš Jan Becker. Deset let nato byl přistavěn klášter, který dnes obývá několik redemptoristů. Na hlavním oltáři visí Milostný obraz P. Marie Sněžné v Římě ze 17. století – zachoval se jako jediný při požáru kostela v r. 1846. Na nádvoří stojí kaple Svaté schody–replika schodiště z Jeruzaléma, po němž kráčel zmučený Kristus.

 

poutní místo svatý kopeček – u Olomouce, cca 80 km od SM. Poutní místo 6 km severovýchodně od hanácké metropole, jehož dominantou je barokní chrám Navštívení P. Marie ze 17. století. V r. 1995 jej navštívil papež Jan Pavel II. a povýšil na baziliku minor. K chrámu přiléhá premonstrátský klášter. Svatý Kopeček proslul také zoolog.zahradou, která chová přes 200 druhů zvířat.

 

 

 

Kde šumí voda?

 

pramen moravy: Králický Sněžník je opravdovým otcem mnoha řek, potoků a pramenů. Ze svahů pohraniční hory Klepý (1144 m n.m.) odtéká Liptovský potok do Tiché Orlice, ta přes Labe do Severního moře, řeka Nysa plyne do moře Baltského, řeka Morava teče do Dunaje a do Černého moře. Nejdelší moravská řeka Morava pramení ve výšce 1380 m n.m. Vlastní pramen je uzamčen, aby jej neukáznění turisté neničili, voda vytéká z trubky kousek pod ním.

 

pramen gutwinského: Byl pojmenován po Oskaru Gutwinském, nájemci turistické chaty na Sněžníku (v l. 1922 – 1932). Našli byste jej nad dnešní Novou Seninkou, zhruba v prostoru nad čtvrtou serpentinou silnice vedoucí na Kladské sedlo.

 

Adélin pramen: Je jedním z pramenů potoka Stříbrníku, nalezneme jej při cestě z Návrší na Sněžník, když sejdeme podle ukazatele. Kdysi byl pramen hezky upraven a stával tu přístřešek pro poutníky.

 

Aloisův pramen: K historii vzniku jednoho z mnoha pramenů nad Kunčicemi se váže krásná pověst o tom, jak v těchto končinách zabloudil při lovu kníže. Zjevila se mu krásná dívka a držela v rukou zvon s vodou. On se napil a našel cestu ke své družině, ona se proměnila v srnku a zmizela. Proto se traduje, že kdo ochutná tuto vodu, najde tu správnou životní cestu. Pramen byl znovu objeven a upraven v r. 1924.

 

mléčný pramen: Patří k nejvydatnějším v oblasti Králického Sněžníku. Zabarvení do bíla souvisí pravděpodobně s vysokým odnosem uhličitanu vápenatého z krasových oblastí vodami pramene.

 

Pramen Rudolf: Vyvěrá ze země v oblasti Hrubého lesa, poblíž kaple Nejsvětější Trojice u vesnice Podlesí. Radioaktivní pramen je znám jako Rudolfův, ale setkáte se také s názvem Leopold Grabner Quelle. Koncem 19. století se správce lichtenštejnského polesí zasloužil o průzkum vody a úpravu prameniště. Jedna z pověstí nabádá návštěvníky, aby v Hrubém lese nikdy nespali pod širákem, protože je roztrhají zlí duchové.

 

pramen u kostelíčka božího těla: Nad obcí Bludov vedle poutního kostelíčka Božího Těla je malá kaplička se studánkou, zasvěcená Panně Marii. Od r. 1909 odtud vytéká lahodná a osvěžující voda. Vrací prý mládí bez ohledu na věk každému, kdo má stále dětskou duši. V kostelíčku kde není elektřina, mají bohoslužby při svíčkách neopakovatelnou atmosféru.

 

pramen u kapličky sv.anny: Nachází se u vesnice Potůčník, která leží 3 km od Hanušovic směrem na Jindřichov. Z Potůčníku se vydáme po žluté značce, půjdeme asi 1 km po asfaltce, pak údolím potoka. Kaplička sv. Anny s pramenem byla obnovena v r. 1991.

 

jezírko u chrastic: Lokalita Chrastický hadec je přírodní památka. V minulosti zde byl hadcový lom. Mezi ne příliš  vysokými skalami se rozprostírá temné jezírko. Když se budete chovat tiše, můžete opodál u krmelce vidět zvěř.

 

řeka krupá: Tvoří severojižní osu městečka Staré Město, pramení u česko-polské hranice poblíž Kladského sedla v nadmořské výšce 817 m. V horní části teče nejprve loukami, poté nabývá charakteru Bystřiny. Od Vysokých Žibřidovic má prudký spád a balvanovité koryto, před Hanušovicemi se vlévá do Moravy. Do Krupé přitéká od Malého Vrbna Telčava, Chrastický a Kunčický potok, Stříbrník…

 

Žlebské vodopády: Dvou a šestimetrový stupeň na Žlebském potoce. Na křižovatce u lomu před Hanušovice odbočíme vpravo směr Králíky a po 400 m u autobusové zastávky opět doprava. Cestou nahoru do Žlebu narazíme na vodopády.

 

Velké mechové jezírko na Rejvízu: Státní přírodní rezervaci tvoří vrchovištní rašeliniště kolem jezírka, hlubokého až 3 m. Plocha hladiny činí 1692 m2, vznik se odhaduje na období před 6 – 9 tisíci lety. Jezírko je přístupné naučnou stezkou po haťovém chodníku. Podle pověsti hlídá jezírko pastýř Gill…

 

kde uzdravují prameny lázeňské…

Karlova studánka: Více než 300 let je toto krásné lázeňské místo pod Pradědem k vidění na mapách. Při budování cesty narazili dělníci na pramen vynikající kyselky, jíž se původně říkalo Bruntálská nebo také Lesní prameny. V r. 1802 byl objeven pramen Karel a potom další a další: Antonínův, Wilhelmův, Bezejmenný, Trubkový, Norbert. Pramen Vladimír byl objeven v polovině 60. let 19. století a nese jméno hydrologa Vladimíra Řezníčka.

 

jeseník: Priessnitzovy léčebné lázně jsou prvním vodoléčebným ústavem na světě (1822). Z hlubin Studniční hory vytékají prameny, které sice nejsou minerální, ale podle slov jednoho místního vypravěče „jen zatraceně studené“. Nejvýzn.pramen nese jméno zakladatele lázní, v nadmořské výšce 990 m je pramen Jelení koupel. Seznam všech pramenů, které spatřují na Jesenicku světlo světa by měl stovky položek…

 

bludov: Teplé prameny u Bludova lákaly odedávna k léčebným koupelím. V r. 1929 byly otevřeny zcela nové lázně s teplou radioaktivní síro-jodovou a síro-železitou vodou. Léčivý pramen František a Hyacinta je pojmenován po dětech, jimž se v portugalské Fatimě zjevila Panna Maria. Symbol očisty Země znázorňují modlící se ruce, z nichž stéká k růženci voda.

 

velké losiny: Stará legenda vypráví, že prašivý a vředy pokrytý kůň sedlákův válel se tu v bažině mezi vsí a zámkem, poté se vrátil zdráv ke svému pánu. Nato prý i lidé začali užívati této vody proti kožním nemocem. Od té doby jsou místní studené i teplé sirné prameny využívány např. k léčbě nemocí dýchacího, pohybového a nervového ústrojí. Odpočiňte si i vy ve venkovním či vnitřním termálním bazénu.

 

lipová lázně: Příroda zde uzdravuje nemocné více než 170 let. Zakladatel lázní Johann Schroth léčil pacienty vodou, dietou, vzduchem a vínem. Zdejší vlhké podnebí má blahodárný vliv na lidský organismus, léčí se tu lidé s obezitou, kožními chorobami i s diabetem.

 

další výlety za vodou…

   Vodopád Na Strašidlech je vysoký 15 m a najdete jej na jednom z přítoků Moravy. Kaskády Prudkého potoka vás okouzlí cestou na Sušinu, po červené značce z Vys.Žibřidovic.  Posvátná studánka na poutním místě Mariahilf u Zlatých Hor přežila všechny zkázy tohoto místa. S Vodopády Bílé Opavy vás seznámí naučná stezka poblíž Karlovy Studánky. Vřesová studánka u Červené hory je opředena pověstmi a  studánka Dobrá voda na úbočí Čerňavy posilní každého turistu - kdo se z ní napije, bude na Šeráku cobydup. Rybařit můžete na rybníku Oborník v Zábřehu,  nebo na rybníku v Olšanech, k proslulé soustavě tunklovských rybníků z 15. století náleží také třemešské rybníky u Šumperka, rybářské soutěže se konají na rybníku v hanušovickém pivovaru. Na řece Desné je postavena vodní elektrárna Dlouhé Stráně a samotnou Moravu vodáci sjíždějí od Hanušovic, přes Rudu a dál a dál.

 

 

 

Kudy po stopách osobností?

 

nežijící:

Vincenz Priessnitz – nar. 1799 na Gräfenbergu, zemř. 1851

   Když mu v šestnácti letech zemřel bratr a oslepl otec, měl hospodařit na rodném statku. Nebyl vzdělaný, ale inteligentní a hloubavý, pozoroval přírodu a vodou vyléčil nejprve sebe, potom další lidi z okolí. V r. 1822 zakládá první vodoléčebný ústav na světě – s vanou a přívodem pramenité vody. Tak vznikly lázně Jeseník.

 

johann Schroth – nar. 1798 v České Vsi, zemř. 1856

   Současník a spolužák V. Priessnitze léčil nejprve dobytek a poté i lidi. Prostřednictvím vody, zapařovacích zábalů, také dietou (tzv. houskový doktor) a vínem. Zavrhoval léky, předepisoval procházky na slunci a čerstvém vzduchu, tanec. První lázeňská budova byla v Lipové postavena v r. 1842, začaly sem jezdit celebrity z Čech, Evropy i Hollywoodu a sláva lipovských lázních přetrvává dodnes.

 

jan eskymo welzl – nar. 1868 v Zábřehu, zemř.1948 v Dawsonu

   Cestovatel, polárník a badatel se vyučil zámečníkem a jen co se vrátil z nenáviděné vojny, odešel pracovat na zámořský parník. S dobrodružnou krví a odvážným srdcem projel celý svět, pomáhal stavět transsibiřskou magistrálu a rozhodl se, že projde napříč Sibiří až k Ledovému moři…Navštivte zajímavou expozici o J.Welzlovi v zábřežském muzeu (dům Pod podloubím).

 

franz schubert – nar. 1797 ve Vídni , zemř. 1828

   V Nové Vsi (dnes Vysoká) hospodařili skladatelovi předkové i otec, který se stal učitelem ve Vídni a z dvanáctého dítěte – Franze – chtěl mít také učitele. Malý chlapec však odmalička projevoval hudební nadání, hrál v žákovském orchestru, první skladby psal ve 14 letech. Za svůj krátký život vytvořil více jak 600 písní. Schubert zřejmě nejezdil za svým dědem do Vysoké, má tu však rodové kořeny a je zde oslavován.

 

adolf kašpar – nar. 1877 v Bludově, zemř. 1934 v Železné Rudě

   Malíř, grafik a ilustrátor se proslavil ilustracemi k Babičce B. Němcové, ale také v knihách K. V. Raise nebo A. Jiráska. Letní měsíce trávil ve svém domě v Lošticích, kde je dnes vytvořen jeho památník – je zde jeho korespondence, knihovna, osobní předměty, ilustrované knihy, původní zařízení ateliéru…

 

kurt hallegger – nar. 1901 v Šumperku, zemř. 1963 v Mnichově

   Malíř a scénograf, studoval na akademiích ve Vratislavi, ve Vídni a v Praze. Byl členem Pražské secese (volná skupina pražských umělců německé národnosti), která nechala v r. 1932 postavit na Králickém Sněžníku sochu slona. Autorkou návrhu sochy byla Halleggerova manželka Amei.

 

hermann buhl – nar. 1859, zemř. 1927

   Jeden ze starousedlé podnikatelské rodiny, který se významně zasloužil o rozvoj našeho městečka. Majitel textilní továrny (pozdějšího Moravolenu) těžební společnosti (pozdějších Rudných dolů), iniciátor stavby železniční trati Hanušovice – St. Město a čestný občan Starého Města tu starostoval téměř 25 let. Bydlel v domě, kde je dnes pošta. Prohlédněte si hrobku rodiny Buhlových na místním hřbitově.

 

oskar gutwinski nar.1873 Osoblaha, zemř. 1932 Králický Sněžník

   Působil jako zubař v Šumperku, člen Moravsko-slezského horského spolku (MSSGV) a velký propagátor lyžování v Jeseníkách. Od r. 1922 byl nájemcem horské chaty na Sněžníku, kterou přebudoval na vynikající horský hotel a organizoval tu lyžařské kurzy. Kromě toho zde choval hovězí dobytek, bernardýny, zřídil meteorologickou stanici a byl znalcem zdejší flóry. Všichni se k němu na Sněžník rádi vraceli.

 

ilja zachoval – nar. 1952 v Praze, tragicky zemř. 2008 při motocyklových závodech v Hořicích.

   Umělecký kovář, absolvent Akademie výtv. umění, zakladatel motozávodů Kolštejnský okruh Branná, aktivní závodník a starosta maličké obce Šléglov s třicítkou obyvatel. Při tragédii zahynula i dcera Marie (27), závodnice a vynikající fotografka. Odešly dvě významné osobnosti kulturního a sociálního života nejen na Staroměstsku.

 

 

současní:

 

lubomír bartoš – nar. 1937 v Klopině u Zábřeha

   Malíř, studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, dříve pracoval jako učitel LŠU v Šumperku. Galerie jeho díla se nachází ve 3. patře na zámku Úsov.

 

jiří dopita – nar. 1968 v Šumperku

   Odchovanec zdejšího hokeje a člen reprezentačního družstva, které získalo na ZOH v Naganu r. 1998 zlato. Dnes je čestným občanem Šumperka.

 

Aleš valenta – nar. 1973 v Šumperku

   Profesionální akrobatický lyžař je rovněž jeden z čestných občanů Šumperka. Na ZOH v Naganu r. 1998 obsadil 4. místo a o čtyři roky později v Salt Lake City získal zlatou medaili. Ve Štítech vybudoval Acrobat Park – sportovní areál se skokanskými můstky, trampolínou, půjčovnou sport.potřeb, ubytováním…

 

 

lea vivot – nar. 1950 v Šumperku

   Sochařka, vl. Jménem Drahomíra Hekelová, studovala v Praze, Miláně, Torontu a New Yorku. Její dílo spatříte např. u šumperské radnice – bronzová lavička s plastikou matky a dítěte. Vypadá jako živá.

 

 

Koho tady ještě můžete potkat……

   Policejního prezidenta Oldřicha Martinů, neboť staroměstská zotavovna Morava je rekreačním zařízením Policie ČR. Jednoho z prvních VyVolených, Rosťu Alku, Šumperáka, který přebudoval objekt bývalé sauny na tzv. VILA BAR. Onřeje Banka, lyžařského olympionika, jenž pochází z Rudy nad Moravou a začínal na svazích ve Stříbrnicích. Paní Lieselotte Novákovou z Brníčka – ženu posledního správce chaty na Sněžníku. Manželé Novákovi zde správcovali v l. 1964 – 1968 až do uzavření chaty.

 

…a Koho jste tu mohli potkat před lety:

   Samotného Karla IV. Podle pověsti zde byl na lovu, napadl jej medvěd a zachránil horník. Karel IV. nám jako dík za tuto záchranu dal do znaku medvěda a horníka. Panovníka Josefa II., zavítal sem v r. 1769, jeho pamětní deska se nachází na náměstí na domě čp. 70. Spisovatele Aloise Jiráska, který se vypravil na Králický Sněžník v r. 1884 a nazval jej důstojně „Králickou Sněžníkou“. Smutnou, přesto výraznou osobností historie se stal Jan Zajíc – student šumperské průmyslovky, který se v r. 1969 v Praze upálil na protest proti okupaci ČSR vojsky Varšavské smlouvy.

 

filmové bonusy:

   Film „Pramen života“ z  r. 2000 režiséra Milana Cieslara je milostným příběhem Češky Grétky a židovského chlapce Lea, zasazený do období 2. sv. války. Natáčel se také na Staroměstsku, poblíž Kunčic. V Nové Senince zase vznikly v r. 1980 scény k filmu „Cukrová bouda“. Toto drama  režiséra Karla Kachyni vypráví o malém Ondrovi, jehož otec zahynul v r. 1945 v boji s nacisty. A v Karlově Studánce se točila nejúspěšnější česká komedie „S tebou mě baví svět“, kterou zná jistě celý svět J.

 

 

 

Přejeme Vám krásný pobyt!

 

 

 

Zdroj:Dějiny turistiky (V. Koranda, 2004), propagační materiály měst Ol.kraje, internet,

Pohledy do minulosti – historický seriál v měsíčníku Zlatý roh. Zkratky: SM = Staré Město

Zpracovalo: Turistické informační centrum Staré Město, listopad 2008, aktualizace duben 2012